Dnes jsem se zúčastnil letošní zahajovací schůze Japonského Parlamentu. Jednak proto, že je to moje práce, jednak proto, že znám z vlastní zkušenosti náš Parlament. Tak abych měl srovnání. Přináším několik postřehů. Schůze začala už 4. ledna. Skutečně krátké zimní prázdniny tak potvrzují pracovitost Japonců včetně volených zástupců. Schůzi zahájil japonský císař Akihito krátkým poselstvím, ve kterém připomněl poslancům, že reprezentují japonský národ a vybídl je k úsilí o mír. V sále bylo během přítomnosti císaře dokonalé ticho a bylo zvláštní sledovat představitele starobylého rodu a nejstarší císařské dynastie na světě během projevu v moderním demokratickém prostředí. Dobře to charakterizuje Japonsko, kde se letitá kultura a tradice mísí s nejmodernějšími technologiemi, špičkovým designem nebo posledními výkřiky módy.
Po krátkém přerušení pak vystoupil s bilančním projevem premiér Shinzo Abe. Shrnul minulý rok a popsal plány na rok 2016. Premiér se zvláště věnoval důležitým setkáním i zahraničním cestám. V poválečné historii a zřejmě v japonské historii vůbec patří mezi nejaktivnější premiéry ve vtahu k zahraniční politice, což dokazuje, že se Japonsko adaptuje na rychle se měnící mezinárodní prostředí. Premiér také speciálně vyzdvihl nový kontrakt na výstavbu shinkansenu v Indii, na němž se sám podílel. Inu ekonomická diplomacie je všudypřítomná a je to dobře.
Závěrem přikládám fotku ze zahajujícího zasedání v momentě těsně před příchodem císaře. (Pak už nebylo vhodné fotit.) Dam je v Japonském Parlamentu sice poněkud méně, ale zato jsou více vidět díky svým svátečným kimonům, což vyplývá z podrobnějšího pohledu na fotografii. Co dodat?